(Proč islám Mohameda a raných muslimů tvrdí, že sebevražední atentátníci jdou do pekla)
Červen 2006
Hadísy islámského práva šaría se v následujícím bodě jednoznačně shodují jak mezi sebou, tak s Muwattou a ranou muslimskou historií: Muslim, který spáchá sebevraždu, jde do pekla. Jedinou výjimkou je ten, kdo to neměl v úmyslu, ale zemřel náhodou; ten není touto kletbou postižen.
Quzman, muslimský válečník v pekle
Bukhárí, sv. 5, kniha 59, č. 515, str. 364 a sv. 5, kniha 59, č. 518, str. 376 vyprávějí o muslimském válečníkovi, který byl vážně zraněn, a tak vytáhl několik šípů ze svého toulce, zabil se a odešel do pekla. Zde je citát: Buchárí, sv. 5, kniha 59, č. 515, str. 364: „Vyprávěl Abú Hurajra: Byli jsme svědky (bitvy u) Chajbáru. Alláhův posel řekl o jednom z těch, kteří byli s ním a kteří se prohlašovali za muslimy: ‚Tento (muž) patří k obyvatelům pekelného ohně.' Když bitva začala, ten muž bojoval tak zuřivě a statečně, že utrpěl mnoho ran. Někteří lidé již začínali pochybovat (o Prorokově výroku), ale ten muž, cítíce bolest ze svých ran, vložil ruku do toulce a vytáhl z něj několik šípů, jimiž se zabil (tj. spáchal sebevraždu). Poté spěšně přiběhli někteří muži z řad muslimů a řekli: „Ó Alláhův posle! Alláh potvrdil pravdivost tvého slova; ten a ten spáchal sebevraždu.“ Prorok řekl: „Ó ten a ten! Vstaň a oznam, že do ráje nevstoupí nikdo kromě věřícího a že Alláh může podpořit (toto) náboženství i prostřednictvím nemravného (zlého) bezbožného člověka.“
Zraněný muslim spáchal sebevraždu. Mohamed se za něj nemodlil tak, jako se modlil za ostatní muslimy. Ibn-i-Majah, sv. 2, kniha 6, č. 1526, str. 409
Mohamed řekl, že jeden muslim je předurčen k ohni. Tento muslim statečně bojoval, utrpěl mnoho ran a kvůli bolesti spáchal sebevraždu, takže Mohamed měl pravdu. Buchárí, sv. 8, kniha 77, č. 603–604, s. 393–395
Quzman byl muslimský bojovník, který spáchal sebevraždu kvůli svým zraněním. Jeho sebevražda potvrdila pravdivost Mohamedova proroctví, že patřil k lidem určeným pro oheň pekla. al-Tabari, sv. 7, s. 135–136
„…Když jsme byli uprostřed bitvy, ten muž bojoval zoufale a byl zraněn. Bylo řečeno: Posle Alláha, ten, koho jsi zpočátku nazval obyvatelem ohně (pekla), bojoval zoufale a zemřel. Na to Alláhův posel (mír s ním) poznamenal: Byl odsouzen k ohni (pekla). Někteří muži byli na pokraji pochybností (o jeho osudu), když se řeklo, že není mrtvý, ale smrtelně zraněný. Když nastala noc, nemohl snášet (bolest ze své) rány a spáchal sebevraždu.“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, č. 205, str. 63
Nemocný muž, který si uřízl klouby na prstech
Jistý muslim přišel do Mediny, onemocněl a pořezal si klouby na prstech. Krev z nich tekla, dokud nezemřel. Poté se mu ve snu zjevil Tufail, syn 'Amra, a Alláh mu odpustil a jeho ruce byly obvázány. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, č. 211, str. 66
Muslimové, kteří spáchají sebevraždu, jsou věčně trestáni tím, čím se zabili
Lidé, kteří spáchají sebevraždu, jdou do pekla. Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, č. 199, 201, 202, str. 62.
Sebevražda: „…Ten, kdo se zabil nějakou věcí, bude v Den zmrtvýchvstání mučen právě touto věcí…“ Sahih Muslim, sv. 1, kniha 1, č. 201, s. 62
Ti, kdo spáchají sebevraždu tím, že se vrhnou z hory, otráví se, použijí železnou zbraň atd., budou věčně trestáni v pekle tím, čím se zabili. Bukhari, sv. 7, kniha 71, č. 670, s. 450–451
Ti, kdo spáchají sebevraždu pádem z výšky, otravou nebo bodnutím, půjdou do pekla. Sunan Nasa’i, sv. 2, č. 1969, s. 496
Člověk, který spáchá sebevraždu otravou, bude v pekle navždy popíjet jed. Ibn-i-Majah, sv. 5, kniha 31, č. 3460, s. 16
Obecná varování
Khalid bin Sa’d bin Nufayl by spáchal sebevraždu, kdyby věděl, že ho to zbaví hříchu a potěší Alláha, ale doslechl se, že je to zakázáno, a tak to neudělal. al-Tabari, sv. 20, str. 84
'Amir – výjimka
'Amir se pokusil zasáhnout Žida, ale čepel jeho meče se otočila a on si omylem prořízl vlastní nohu a zemřel. Muslimové se obávali, že 'Amirovy skutky budou ztraceny (že půjde do pekla) kvůli spáchání sebevraždy. Mohamed však řekl, že Amir dostal dvojnásobnou odměnu, takže náhodné zabití sebe sama nikoho do pekla nepošle. Bukhari, sv. 5, kniha 59, č. 509, s. 359–360
Mohamed kdysi sám uvažoval o sebevraždě
al-Tabari, sv. 6, str. xxxix, xl, 68–73. Šel jsem za Chadídžou a řekl: „Zabal mě! Zabal mě!“ Když mě ten strach opustil, přišel ke mně a řekl: „Mohamede, ty jsi Posel Boží.“ On (Mohamed) řekl: Uvažoval jsem o tom, že se vrhnu z horské skály, ale právě když jsem o tom přemýšlel, zjevil se mi a řekl: ‚Muhammade, já jsem Gabriel a ty jsi Posel Boží.' Potom řekl: ‚Recituj!' Já jsem řekl: ‚Co mám recitovat?' Vzal mě a třikrát mě pevně stiskl, až jsem se téměř dusil a byl jsem zcela vyčerpaný; pak řekl: ‚Recituj ve jménu svého Pána, který stvořil,' a já jsem to recitoval... (str. 69) Gabriel přišel k Muhammadovi a řekl: ‚Ó Muhammade, recituj!' On odpověděl: ‚Nemohu recitovat.' Gabriel se k němu zachoval násilně a pak znovu řekl: ‚Ó Muhammade, recituj!' On odpověděl: ‚Nemohu recitovat,' a Gabriel se k němu opět zachoval násilně... (str. 70) „Potom šel za Chadídžou a řekl: ‚Chadídžo, myslím, že jsem se zbláznil.' ‚Ne, při Bohu,' řekla. ‚Tvůj Pán by ti to nikdy neudělal. Nikdy jsi nespáchal žádný zlý skutek.'“
Na str. 71–73 je toho více, ale v podstatě se jedná o opakování.
Závěr
Existuje mnoho lidí, dokonce i muslimů, kteří o islámu říkají protichůdné věci. Někteří imámové tvrdí, že sebevražední atentátníci půjdou do pekla, jiní říkají, že půjdou do nebe. Pokud však pomineme to, co lidé vymysleli 1 400 let po Mohamedovi, a podíváme se pouze na to, co říkal a praktikoval Mohamed a raní muslimové, je zřejmé, že islám Mohameda (nikoli islám někoho jiného) učil, že všichni muslimové, kteří spáchají sebevraždu, jdou do pekla. Jedinou výjimkou jsou lidé, kteří se zabili neúmyslně.
Další články najdete na www.Muslimhope.com.